historky 3 (1.7.2008)

* NE NE NE TROCHU JINAK
Abychom měli zdokumentovano i to, jak si Anika vycvicila ty panevni svaly, tak je třeba popsat i to, kde si je cvicila. A to byla vetsinou autosedacka, kocarek nebo jidelni zidlicka, vse co mělo pas pres tu dulezitou část :) Porad jsme nechapali zezacatku proc když ji vyndavame z autosedacky nam vetsinou zacne brecet. Když uz umela vice komunikovat, tak nam to jasne rekla….“ještě ne, pryc“. Byla to opravdu vtipna podivana, ze vždy při vystupovani jsme prisli k ni, a zeptali se jesli chce dolu odpoved byla vetsinou „ne ne ne“ a doprovazela to mavnutim rucicky, abychom ji nechali, druhou samozrejme nepoustela popruh, cviceni zrychlilo a my stali a cekali a obcas se zase optali jestli uz ji muzeme dat dolu „ne ne ne“ a to vam reknu nekdy to trvalo dele. No asi se kolem jdouci lidi divili, ze mame rozmazlene dite, které nechce z auta. Ale ten nespokojeny krik, kdyz jsme mohli pockat, za to pak fakt nestal, asi každý vime jake to je :) No ted uz to mame jednodussi, vyrostla nam a uz mame vetsi autosedacku a ta uz ten inkriminovany popruh uprostred nemá, zatím si nestezuje, jen uz nevydrzi v aute dele klidne jako před tim.

* "TATA KORUNKY"
Toto se asi opakuje ve všech rodinach, kde tatove odchazi do práce a jsou v ni dele. Když byla Anika mensi tak to bylo jednodussi, ted se 10x denne pta, kde je tatinek a to nekonecne vysvetlovani „ze je v praci a vydelava korunky“. Pripadne zneuzivani toho ze tatinek zrovna není s nami když jsme na kolotocich a uz nechceme davat do kolotocu další peníze, hlavne uplne zbytecne do stroju, v kterych anika je spokojena dokud stoji ale jakmile se rozhybou tak s brekotem chce honem pryc. Tak veta „uz nemame peníze, ty ma tatinek a ten je v praci“ funguje když se omila dokola, jako preskakujici deska :). Pak si k tomu pridejte pravidla, ze když se koupi bombony, tak „ze se musí u pokladny zaplatit a dat za ne penizky a pak az to muzeme otevrit“. A vysledek je jasny. Když nedavno videla tatinka oblekat se do práce, tak uz s veselym pristupem mavala „papa práce“, a včera dokonce bouchla do dveri a rekla „cau, tata, práce, korunky“ a utikala si dal hrat. Holt chlapi to mají v tomhle trochu tezsi, ale ono to urcite prejde :)

* CESTOVÁNÍ VLAKEM
Měli jsme jet na svatbu Tomáše a Lucky do Bratislavi, jelikoz jsem si netroufla jet s Anikou 4 hodiny autem, protože cesta by se nam protahla minimalne na 8 hodin se stavenim kazdou hodinu na nejakem hristi, rozhodli jsme se, ze zkusime vlak. Byla to dobra volba, dali nam listky do oddeleni „matky s detmi“. Hezky vycleneny vagon, s méně sedadli v kupe a nesrovnatelne pohodlnejsimi nez normalni trida. Anika jak normalne kaka uz jednou denne, tak se rozhodla, ze nas trochu po ceste zamestna a to hned prebalovanim nazacatku. Plenu jsme nemeli kam vyhodit a tak jsme ji dali do pytliku a zpet do batohu. Po chvili cesty si k nam prisedla maminka s 5 holcickou a cca 15tiletym synem. Z Aniky razem opadla unava a s holcickou si hraly a vodily po vlaku, cesta hezky utikala. Další hodinu jsme ztravili v jidelnim voze, kde anika snedla sama 2 nozicky velkych dosti pikantnich parků. Když jsme se navratili zpet do kupe, ucitili jsme tu s nicim nezamenitelnou vuni/puch. Chudaci spolucestujici byli v ni celou tu dobu. Ihned jsme se jali kontaminovany obsah ukryti jinam, coz byl orisek, ale dusan jej nakonec dal na wc do kose. Ale jelikoz tento rychlik jel az do budapeste ci dal, tak myslim ze uz na konci cesty do tohoto wc nikdo nevkrocil dobrovolne:)
Cesta nazpatek byla ještě luxusnejsi, rychlik do Hamburgu, cele specialni kupe, kam se vesel i rozlozeny kocarek bylo pro nas, a tak jsme si pohrali, najedli skvele v jidelnim nemeckem voze a pak jsme vsichni usnuli a probudili se az v Praze. Takze vrele doporucujeme, tento druh cestovani.

* SVATBA A KOUPANÍ
Při vyzvídání jak bude prubeh svatby probihat jsme se dozvedeli, ze u restaurace ma byt i fontanka. Tak jsem pro jistotu zabalila s sebou koupaci plinku, protože vim ze naseho maleho vodnika neudrzim moc dlouho na suchu. Vyplatilo se mi to :) Fontanka byla krasna umela ricka u obchodniho centra a krasne vyhrata, Anika ikdyz uz byla vykoupana a v obleceni do postele neodolala, dostala plenku a sla se cachtat. V tu chvili nas asi par rodicu s detmi proklelo a odolavalo natlaku deti, jestli muzou také a proc ne když ona muze. No když jsme ji vyndali osusili, tak rodice ostatnich deti to vzdali a svym ratolestem tam taky dovolili se smocit akorat se jim rychle snazili sundat ty krasne saticky co měli :) Uz jsme se Aniku snazili zadrzet, ale marne, cakani pokracovalo a nakonec tam zkoncili nohy dospelych i novomanzelu. Bylo to v tom silenem paraku, kde ve stinu bylo 34stupnu opravdu prijemne.
Máme asi opravdu malého vodníka, protože cestou na svatbu ještě uvidela kasnu na namesti a musela tam alespon smocit nohy.

* NECEKANY VYROK
Deda Gaco nas pozval opet na krest další slovenske knihy, na dobre pohosteni a společnost se my vždy tesime, a tak jsme nechybeli ani tentokrat. Anice jsme nechali opet ty krasne princeznovske bile saticky s bilymi kalhotkami a korunkou, vypadala opravdu nadherne. Zatancili jsme si, rodice popili, a jak to byva tata musel zase utikat do práce, a tak jsme tam ještě chvili zustali s ostatnimi. Anika se rozkoukala a zacala vymyslet co by udelala, aby na sebe upoutala ještě vice pozornosti. Ikdyz si myslim, uz vice to snad neslo. Posadila se na terasce na zabradli a cuchala ke kytickam a delala hepci, pak ty sve rozesmivaci a roztomile grimasy no a pak koukla na tetu Sasu, zamyslela se a ta krasna uslechtila princezna si zvedla saticky ukazala dolu a rekla nahlas „bupinka“, holt jsem musela se smichem vsem opravdu potvrdit, ze je to holcicka. Pokracovalo dalsi upoutavani pozornosti a to kousani do zelezneho dratoveho zabradli. No proste sranda musi byt :)

historky 2 (16.6.2008)

* DAR PRO NOVOMANŽELE
Naštěstí jsme svatebni dar pro Tomase a Lucku nemuseli vymyslet a nasli jsme si jej na svatebnim seznamu a to nasemu srdci blizky stan, podobny, který jsme dostali mi na naší svatbu od kamaradu. Na poslední chvili jsme vbehli na letnanske vystavyste které bylo plne postavenych stanu. Pravdepodobne uz ne jen nas sen ale i Aniky. Rozkricela se „stan, stan,, stan a zacala litat od jednoho stanu k druhemu, do kazdeho nakoukla, probehla nebo se schovala. Když jsme ji dlouho nemohli najit, ozval se klasicky brekot a pistive „mamiiiii“. Ano ja uz vim co tato kombinace znamena. A to LOUZICKU. No takze jsme zapluli do stanu odkud se toto oznameni neslo. Aniku jsme vyndali, a tazave jsme se na sebe podivali co s tim udelame. Rucniky a nic takoveho jsme nemeli, takze jsme louzicku vytreli zbytky obleceni, aniku prevlekli, dali uz tentokrat plinku a rikali jsme si ze ten kdo si koupi tento stan s vystavni slevou si tu slevu opravdu zaslouzi J Anika krasne a dále vzdoruje jakemukoliv pokusu o uceni na nocnik, jelikoz jsou nyní vedra nechavame ji bez plinky a potrebu vykonava uz docela v dlouhych intervalech, ale stále asi bez moznosti ji ovladat, protože ji evidentne pocurani ci to druhé vadi, ale oznami to timto svým zpusobem az pote. Nebojte novomanzelum jsme koupili jiny a novy stan, prinesli nam jej ze skladu J

* THAJSKÉ DIVADLO
Dusan mel v zoo sraz se zakladni skolou po 15ti letech a pry i s rodinami a detmi, takze nas vzal s sebou. Choval se opravdu jako hrdy, pysny a stastny otec, manzel samozrejme také J Tatu jsme nechali u stanku popijet s kamarady a sla jsem aniku uspat. Anika samozrejme nezabrala, ve vedru se chtela s ostatnimi detmi cakat ve studene fontane, tak jsem ji to na chvili dovolila, rozklepanou a mokrou jsem ji pak prevlekla a dala do kocarku. Nastesti v zoo prave probihal thajsky festival s tradicnim thajskym loutkovym divadlem. Sli jsme se na nej podivat, bylo to nadherne. Nejdrive asi metrove loutky odehrali v krasne thajske hudbe sve tanecni predstaveni a pak jeji manipulatori sli ukazat loutky detem, tak aby si s nimi mohli pohrat. Anika byla unesena thajskou princeznou, která ji hladila a davala pusinky. Loutky opravdu byly krasne malovane a same zlate cinkrlatko. Další predstaveni bylo s mnohem vetsimi loutkami, kterou vedli 3 lide. Byla to neuveritelna souhra a kooperace. Pravy clovek mel na starosti hlavu a pravou ruku loutky, prostredni nohy a levy, se levou rukou pridrzoval toho prostredniho člověka a manipuloval levou rukou, to co tancili tyto tri lide tancili i ty loutky. Krasna hudba aniku nakonec uspala, když predstaveni zkoncilo, tak opet loutky prisly mezi deti, něco jako pan s draci maskou prisel ke spisi anice a zacal do ni stouchat aby se probudila, no nastesti se neprobudila, ale predstava ze by ji probudili a ona mnela sok z te loutky, tak to tedy nevim… Vecer nas ještě cekalo prekvapeni v podobe uzehu, ale zvladla to vsechno skvele.


* NEMOCNÁ TÝNA
S naší 17tiletou Tynou jsme se rozhodli jit na operaci, mela nador na mlecne zlaze, cysty a neustale krvacela, vysetreni ukazaly, ze by to mela vse zvladnout. Po operaci jsme si tynu vyzvedli a omamenou po narkoze odvezli do petrovic, kde uz dlouho nebyla, protože ted po narozeni aniky bydli u babicky v Ujezde. (byla uz hodne stara a nikdy nemela rada deti, ohanela se po nich a stareho psa novym kouskum nenaucis, k tomu uz musela byt porad na voditku protože neslysela a moc nevidela, bylo by to s ni doma v byte i na venceni narocne) Anika samozrejme se divila co je zavazane tyne, která musí lezet. Vysvetlili jsme ji ze ma bebicko na brisku, ze ji bolelo a ze musí spat a odpocivat. Byla z toho cela udivena, chodila ji porad hladit a nechtela od ni, coz jsem nasilnym odtazenim nakonec udelala, aby mela tyna klid. Opravdu změna, poprve jsem videla aniku, ze byla na tynu hodna, normalne na ni neustale necim najizdi nebo ji stoucha a honi u babicky. Za chvili se z pokoje ozvalo silene knuceni, tyna na nohach, byla jsem silene vystrasena, ale vzala jsem ji ven, vypadala ze chce curat, vynesla jsem ji a opravdu. Ani ne pul hodiny po narkoze, Tyna beha po travniku, cura a kaka, sice ještě snerovala chodnik ze strany na stranu, ale zvidavost byla silnejsi. 3x obesla blok, anika neustale za ni, normalne by uz po 100 metrech chtela nosit, ale strezila ji jako oko v hlave, ci jak se to říká. No po 3tim kolecku jsem opravdu rekla ze musime domu a dat veceri, vysly jsme schody, polozila jsem tynu na zem, odemkla, tyna se rozhodla kouknout na kraj terasy k zabradli. Rikala jsem si ze zahaknu dvere, aby byly otevrene a dojdu pro tynu, ze se u zabradli zastavi, no nez jsme dvere stihla zahaknout, tyna se u zabradli nezastavila a presla jej dal rimsu prvniho balkonu a tam balanc po narkoze neudrzela a spadla primo na zada cca 1,3 metru. Krev by se ve mne nedorezalo, knucini, anika ztuhla, babicka a vsichni kolem ztuhli. Vzala jsem ji do naruce a utikali jsme dom, rikala jsem si ze ji musely vsechny stehy popraskat, chvili knucela ale hybala se normalne, dala jsem ji algifen a po vyspani uz zase chtela ven a ocmuchat vsechny rohy na sidlisti. Ma neuveritelne tuhy korinek. Ted uz je zdrava, vypada ze ji nic uz moc neboli a netrapi, prestala krvacet a vsude curat a kakat doma, jak to delala a ano anika uz je zase vuci ni ve sve kuzi a vesele na ni najizdi a postuchuje ji. Ale ja asi brzy z tohohle vyskocim z kuze, poradte jak ji tohle nedovolit, zkusili jsme vsechno J


* VSTÁVÁNÍ ANEB CO SE DĚJE?
Jsme unaveni, aniku jsme před mesicem dali do jeji vlastní velke postele, protože se porad budila v postylce při kazdem jejim otoceni, bouchnutim. Bali jsme se zmeny, ale byli jsme prijemne prekvapeni. Novy pelisek si s nami udelala, zabranu tam ma a je ji tam moc dobře, cele 3 tydny spala krasne jako „miminko“J celou noc. A najednou bum, je tu zase změna. Zacala nam z postele vylezat, něco ji tahne porad ven, a uz nam taky z postele na zem vypadla, ale rano o tom ani nevedela. Padani, teda jedno padnuti a cestovani z postele postupne ven uz preslo, ale mame zase novinku. Hlidala ji babicka Jindra a te pry kolem 10te vecer vylezla z postylky a prisla do obyvaku ze si bude hrat, babicka si s ni lehla na gauc povedela pohadku a pak ji tam pry zase s mlickem odvedla, po chvilce stezovani usnula. No nam se toto před tim nestalo, protože mi ji tam zavirame a babicce jsem zapomnela rici, ze když vidi, ze jsou dvere pootevreny, ze ji to tahne ven z postele. No a od te doby to mame trochu komplikovane. Nemuzeme ji uspat, ubreci se v 11, když ji hodne utahame tak v 10 v noci, přes den nespi, ale je evidentne videt ze je pretazena a unavena, ale spat proste nepujde. Zavru ji a ona si tam v klidu 2 hodiny hraje, ale spat to ne. Kolem 1 rano se probouzi a kazdou pul hodinu a nedavno prisla ve 4 (jindy alespon v 6J) uplne cila ze vstavame a jdeme si hrat. Pak spolecne stravene dny stoji za nic, nevyspala jsem na nic, to pak jen prezivame u televize, protože nemam na nic silu. Jak jsem vzpominala na doby, kdy jsme po metode „3,5,10,20 minut“ nase miminko konecne naucili po tydnu stresu spat a pak uz jsem si libovala v tom ze vždy po 19te hodine po ulozeni nas andilek bez potizi a breku krasne usnul, pripadne nam ještě zamaval na cestu, ze uz mame jit, ze jde spat. Nevime co se deje, snad zase nejaky vyvoj, ci spatne obdobi. Bojujeme o preziti a snad to prejde. Taky jsem se rozhodla, ze uz je dost velka na to aby jedla sama, a co si sama nesni, to ji odnesu a nedostane do dalsiho jidla nic. Jo ja to dodrzela, Anika taky a 3 tydny skoro nic nejedla, zila jen na 2 lahvich mleka denne, které dostala při pokusech o uspavani. Snad se vse navrati do normalu. Boj o samostatne jezeni, jsem vzdala, ne ze by nemela zasoby, ikdyz se uz jeji krasne faldiky vyrovnavaly, ale bala jsem se aby z toho nebyla oslabena a pak zase něco horsiho nechytla, když jsme dotoho lecili vsechny mozne bolistky (zuby, bupinka, prudusky, ucho..). No uz zase ji, když ji krmim, a po dvou noci, kdy jsme zase nastolili metodu tentokrat spise „20 minut“ tak uz zase spi. Zapojili jsme do uspavaciho ritualu, vypraveci vymyslene pohadky, nejakou uspavaci knizku od babicky vladky, kde blika mesicek a hvezdicka a hrajou ukolebavku, na mne to taky funguje J a je to lepsi. A dokonce se nam stalo jednou i nas sen a to ze sice prisla v 6 k nam, ale zalezla si k nam do postele a spala s nami do pul 9te. Tak snad jsme zvitezili, prozatim J Anika uz zase spi, jen ja ještě porad koukam kazdou chvili při kazdem zvuku lary v noci ke dverim a mzouram do tmy jestli tam nahodou nestoji.

* CINK
Jednoho krasneho odpoledne, jsme sli se sousedkou a detma ven, vzali jsme veskery hraci arzenal a po peclive konzultaci a kooperaci i stejne věci, tak aby se o ne detska neprali (nejhorsi je když jedna vezmeme kocarek a druha motorku, to je pak trochu boj, ale vetsinou se zvitezi tak ze anika je vždy v cizim kocarku a deti si pujci jeji motorku). Deti si krasne hraly a tak jsem si sedli na venkovni lavice u nas před hospudku a objednali si piva a pak i veceri, protože tam bylo tak krasne. A hned rano jsme měli doma u snidane prekvapeni, anika drzi svůj hrnecek a vola „cink, cink“ chvili na ni koukame a pak nam dojde odkud to asi odkoukala a tak pristupujeme na hru a cinkame si. Je pravda, ze se takhle po ranu, alespon poradne zavodnime a napijeme J

* PRINCEZNA A RUSKÁ DĚVA
Dneska jsme byly poprve u kadernika. Objednavala jsem Aniku uz asi pul roku, ale porad jsem se bala, ze zrusi kadernictvi při pohledu na nuzky. Staci sileny boj u strihani nechtiku, do toho jak je po tich pichani ousek citliva na ouska… no byla jsem docela nervozni, ale zbytecne. Anika krasne drzela hned pote, co jsme ji vysvetlily, ze teta kadernice ji ucese a pak vsichni venku budou rikat jak ji to slusi a jak je to hezka holcicka. Pani kadernice byla ještě lepsi a ta ji rekla ze bude krasna princezna a pak ji zacala cesat, barevny prehoz s medvidky taky fungoval a anika drzela a ani se nehnula. Ma krasny sestrih a uz ji ofina neleze do oci. Dostala bonbonky a doma celenku od babicky jako korunku pro princezny. Za to babicka nemohla vydychat mne. Konecne jsem se po 30tce odvazila a splnila si svůj sen a to obarvit se na zrzavo a ostrihat na mikado. Ja se sama sobe libim, je to změna to uznavam, ale mama mi říká ruda ruska devo J

* DOMÁCÍ ZOO
Dneska jsem s anikou postavily na zahrade ohradku a zoo pro sneky, pak jim tam bylo samotnym smutno a ne a ne vystrcit ruzky a tak jsem prinesly další umelohmotna zviratka od babicky ze supliku. A ono to fungovalo. Zviratka byla rozestavena a sneci se pohnuli, ale hned chteli z naší zoo pryc, tak jsme je pozorovaly a koukali jak jsou rychli, vse bylo ok do te doby nez se jeden vydal zjistit co to je ta umelohmotna slepicka vlastne zac. To se anice nelibilo a radeji slepicku odnesla J

* CELOFÁN
Po silene anabazi leceni bupinky, kdy jsme ji museli 9 dni davat cipky, jsme konecne lecbu uspesne ukoncili. O vikendu jsme sli do zoo na Dusanovy sraz se zakladkou a pote co konecne u thajskeho divadla a hudby usnula jsme se ještě chvili prochazeli kolem reky a pak se presunuli k autu. Nez jsem nasedli a vydali se směr babicka, tak aby cestu vydrzela jsme anice chteli dat lizatko a zacali jsme jej rozbalovat z celofanu. Přitom zvuku aniku popadl sileny amok, zacala brecet a couvat. Ztuhli jsme, vubec jsme nechapali, která bije. Ale pak nam to doslo. Tich 9 dni jsme ty cipky vybalovali z celofanu, v kterem byly zabaleny. Je to neuveritelne, jak jsou chytri a zranitelni, tihle naší maly lidicky.

*CVIČENÍ

Na rozestoupene brisni svaly aniky musime hodne cvicit, k tomu ještě zdedila po mne a babicce hyperflexibilitu svalu a kloubu, tak musime cvicit o to vic, aby si to svaly zapamatovaly. A jelikoz je v obdobi tezkem k donuceni cviceni, tak nase fantazie jede na plne obratky tak abychom vymysleli cviky, které budou formou hry. A zatím to funguje: navlekame si manasky na nohy a tancime na jak anika říká „dzi dzi dzina“ na pisnicky z muzikalu rebelove, kopeme do mami J to nejradeji, balonu, plysaku, jsou uz i videt pokroky. Na pohadky kouka na balancni podlozce, které jsme si koupily se sasou na sezeni, když jsme byly tehotni. Jen hry na sikme brisni svaly nam nejdou, ani ty svaly, ani ty hry, tady to bude muset jit asi trochu s brekem.

historky 1 (4.6.2008)

* navstevy u doktoru
jen jsme vkrocily do chodby zacal histericky rev, jelikoz pred nami byli 3 lidi, tak jsme cekaly cca 30-40 minut, nedala se utisit, utikala a nakonec jsem musela i pres svuj ostych a falesne zpivani prikrocit k houpani a zpivani v cekarne. Anika se na chvili uklidnila, pani vedle mne vypadala ze bud zacne taky brecet nebo usne. Nevim jestli ji dojimala anika nebo ja a me zpivani :) No nakonec jsme se dostaly do ordinace i pres slibovani sestricky ze dostane lizatko a obrazek nic nepomohlo. No mozna to ani prez ten rev neslysela. Do kresla jsem ji musela zlomit v pase abych ji posadila na sebe, jak rvala tak vytery nemohli vubec bolet, protoze vsechno z ni teklo proudem ven. Jakmile pani doktorka pronesla kouzelne slovo "HOTOVO" anika ihned prestala brecet a zakricela "LIZATKO HONEM". lekla jsem se jak budou doktorky reagovat, ale asi jsou zvykly a se smichem honem lizatko podaly. Pak cekaly vytery mne. Musim rici ze opravdu nic prijemneho i jsem si zaslzela anika samozrejme taky protoze jaktoze muci maminku. S omluvami jsme opustily ordinaci, s omluvami jsme opustily cekarnu a bylo vse ok. Unavou usnula v aute, prendala jsem ji pak do kocarku a sly jsme na dalsi mucici proceduru ke gynekolozce. Jelikoz jsme brzy prisly na radu tak jsem ji musela probudit i pres rozspani hned poznala kde jsme a dalsi hystericky rev zacal. Sly jsme tam protoze od rana brecela ze ji to pali a boli a taky jsem se sla ujistit jestli ty cipky davam dobre. Takze uz se to lepsi, mame to jen dobrat, palit ji to nemuze a bolet taky ne a davam to dobre. Je to neuveritelna herecka, ktera nas dovede pekne vystresovat a manipulovat nami. Tak to se pak netesim na pubertu. Rikala jsem ze nam jej vzdy vystreli ven, doktorka na to ze se to stava a ze ji musime uklidnit nez se rozpusti. Ok zkouska pred doktorkou zacala, cipek jsem dala normalne vporadku....a lup cipek ihned vytlacila ven, tak prichazi na radu doktorka poprve zandani cipku zpet.... a lup zaje se venku, doktorka po druhe...lup, sestricka krici uz zase leze...ano je venku, doktorka rika ze to jeste nevidela. No nakonec jsme ji ho tam dostaly. Poprosila jsem o dalsi 3 nahradni cipky, ktere bud obloukem vytlacila ven, nebo, ktere svaly prelomila vejpul. Holt tim jejim sexovanim si vycvicila tyto svaly perfektne, uvidime jak ji toto cviceni vydrzi dal. Jinak to bude pekne tezke ji v puberte uhlidat, nebo uhlidat spise kluky pred ni:)

* ze by to bylo dedicne?
ne ze bych ji ucila pocitat, ale tak nejak sama mne zacala doplnovat, kdyz jsem zacala neco pocitat ja. Takze jsem zacala upevnovat. Nejdrive je krasne jmenova po sobe jak jdou do peti nekdy i 6 a najednou nejaky blok a vzdy preskoci trojku. Uplne jsme se zacaly s mamou smat a rikaly si snad to neni dedicne, to nemuze byt pravda. Ale nakonec jsem si uvedomila ze rika: jedna, dve, ctyri, pet a ja rikala: jedna, dve, tri, pet. Ufff to se mi ulevilo, ze se i takoveto kraviny snad nededi :)

* zdraveni
pote co potkala jednou ve zlutych lazni kluka na hristi v domecku a on krasne pozdravil "dobry den" kdyz vesel dovnitr k anice, tak ten den jsme do usnuti slyseli od aniky "dobry den" snad 1000x. Pak uz jej zacala pouzivat vhodne, ale vzdy se zpozdenim, protoze ona prece hned neprijde a lidi jen tak nepozdravi, no a na povel mamku uz teprve ne. Takze tuto krasnou vetu vzdy rekla za rohem, kdyz lidi odesli a tak. Nyni z niceho nic kdyz si hrala s domeckem co dostala od Hoffmanu tak kdyz panacek "tata" sel na balkonek mavat panackovi "mamince" tak anika zvolala "dobry den, krasny den". Byla jsem uplne konsternovana....a zacala jsem srotovat kde to mohla slyset. Prisla jsem na to, jak chodime na rytmiku, tak ucitelka Arnostka nas vita pisnickou, kterou si sama slozila "dobry den, krasny den, at je sluncem prozaren". No na to, ze posledni mesic jsme chodily pozde a tim padem tuto pisnicku uz dlouho neslysela, ma docela dobrou pamet. Ty detske mozecky jsou jak houby.